čtvrtek 30. prosince 2010

Vydělám na tom někdy něco?

Pokusil jsem se spočítat návratnost projektu. Musím říct, že se mi ta tabulka zatím nejeví jako moc reálná...
S některými vstupními údaji poněkud zápasím, resp. s jejich určením... Něco je zatím nahozeno jen "od oka" a budu postupně dál zpřesňovat.


Demomodel

Přemýšlel jsem, z čeho udělat model.

1/
Nejprve jsem se poohlížel v modelářských obchodech s vláčky > lanovky bývají doplňky kolejišť. 
Nejblíže měřítku modelu je velikost N (1:160) a Z (měřítko 1:220). Rozdíl od naší dvoustovky považuji za zanedbatelný. Bohužel obě měřítka jsou daleko vzácnější než známá "TT" a "HO", tzn. nejenže jsou dost drahá, ale mají také poměrně omezený sortiment doplňků. V "zetku" tak žádná lanovka neexistuje, v "enku" jen kabinková... navíc, co si budeme povídat, nejsou to teda žádné nádhery... tudy cesta nevede...

2/
Další varianta byla použít korálky a úplně tak abstrahovat tvar sedačky do kuličky apod. ... jenže to se mi moc nezdálo... 

3/
Sáhl jsem proto po knížce "Architecture and the Miniature" pro nějakou tu inspiraci...



...a napadla mně pak taková "strojařská" varianta, která i odpovídá charakteru celého návrhu lanovky. Má výhodu, že i při miniaturních rozměrech (2,5 x 5 mm) lze sedačku vyrobit tak, že vypadá jako sedačka. Jedná se o plexi polepené průsvitnou červenou fólií nalepené na šicí jehle, která je navlečená na nit. Sloupy a strojovny na koncích budou z hřebíků a podložek pod šrouby, případně z nějakých plíšků. Finální podoba záleží na tom, na co přesně potrefím v komoře, případně v železářství. Stanice budou asi z bílé lepenky. "Nádobíčko" zde:


Ve finále by to mělo vypadat takto:

sobota 18. prosince 2010

Plachta vol. 1

První nástřel plachty - vím, že ještě leccos chybí (např. lidé v zákresech, domodelovávám dvousedačku, sloupy lanovky atd. ...), jde spíše o výběr záběrů. Jako hlavní obrázek bych nechal ten s Hradem a mosty, u ostatních si tak jistý nejsem...


Protože je jsou sedačky dost drobné (jsou to takové korálky - možná inspirace pro model...), zkoušel jsem u některých obrázků také černobílou variantu se sedačkami ponechanými na červeno. Mohly by takto být pojednány dva zákresy v horní polovině nejspodnějšího čtverce na plachtě.

Pohled z holešovické stanice

Mezistanice Štvanice




středa 15. prosince 2010

Stanice lanovky - znovu a... jednoduše




První nástřel (chybí ještě podpory apod.).

konstrukce - ocelové I profily
opláštění - vlnitý plechu
uzavírání - sekční vrata

Všechny tři zastávky (Holešovice, Štvanice, Karlín) shodné včetně délky > de facto jeden klacek rozřezaný na tři stejné díly.

Pro odlehčení - k čemu všemu se dá použít lanovka:
http://www.zapiks.fr/ride-the-cable-1.html

neděle 12. prosince 2010

Stanice lanovky - takový oříšek...

Moje představa je, že stanice by měla být jednoduchým tubusem, který především chrání technologii lanovky a je prostorem, kde čekají lidé na odvoz.

Řeším zatím hlavně koncové stanice, kde jsou zásadním faktorem omezené prostorové možnosti na holešovické straně, resp. minimální délka nutná pro umístění technologie a nástup a výstup (břeh je zde vcelku krátký...). 


Vycházím z hlavních myšlenek celého návrhu lanovky:
> demontovatelnost (dočasnost)
> znovu použitelné (recyklovatelnost)
> nízké náklady
> snadno opravitelné


Prověřuji několik variant:

1) nafukovací konstrukce




Účel to plní, ale nádhera to není...

2) laminát + nosníky (ocelové nebo dřevěné)


Možná by bylo zajímavé, kdyby stanice mohla svítit jako na obrázku výše > pochopitelně červeně (červený laminát > barva dopravního podniku) ...


3) harmonika

ocelová plošina + lehká ocelová konstrukce s plachtou


U této varianty jsem si uvědomil, že v době, kdy lanovka nebude v provozu (v noci nebo při větrném počasí, poruše, ...), by bylo vhodné prostor stanice uzavřít. Princip je jednoduchý, inspiroval jsem se starými shrnovacími plachtami na auta... nebo také chlebníkem...




4) "Úlet ?"

Obilné silo > dalo by se obou stran uříznout a dát naležato...
Má výhodu v tom, že má dostatečný průměr, takže se do něj technologie lanovky vejde, navíc takových nevyužívaných sil je v Čechách celá řada... (recyklace je tudíž maximální a Holešovice jako "industriální čtvrť" by se jistě z takové věci poměly... nejsem si ale zcela jist, zda je to úplně vhodné... )




Jinak u koncových stanic zvažuji také místo pro obsluhu a malý sklad (např. u horských lanovek bývá často také nějaká chatka, která slouží těmto účelům). Nejsem si jist, zda by to mělo být na obou koncových stanicích...

Mezistanice na Štvanici by byla pouze krytý "tunel na nohách", kterým lanovka projede a pokračuje dál... 
Pracuji na tom. Ještě bych rád vyzkoušel jako materiál dřevo (zrovna v případě Štvanice se mi zdá nejvhodnější...)

Na závěr příspěvku:
Radnice Prahy 7 plánuje lanovku Holešovice - ZOO (přes Výstaviště)

V návaznosti na tuto informaci bych rád spočítal návratnost projektu.

úterý 30. listopadu 2010

A lanovka je tu!

Základní otázky na začátku

Trasa - nejjednodušší varianta

Nejjednodušší varianta je spojení Holešovic a Karlína se zastávkou na Štvanici.
V budoucnu je možno uvažovat případně o prodloužení buď ke stanici tramvaje v Sokolovské ulici nebo až na Vítkov, jak naznačuje druhá varianta.

Varianta s pokračováním po Argentinské

Třetí varianta zahrnuje propojení s Rohanským ostrovem. Ovšem takové spojení by pravděpodobně bylo nadbytečné.

Variant s napojením Rohanského ostrova

Pohled z Bubenského nábřeží

Bubenské nábřeží

Lanovka a pražské mosty

První varianta podoby stanic lanovky

pondělí 29. listopadu 2010

Změna kurzu...

...střih!


A všechno je jinak... z mostu je lanovka. Za všechno "může" toto schéma:





Závěr - když se na to zpětně dívám, lanovka mnohem lépe vystihuje hlavní myšlenku spojování jednotlivých břehů. Takže hurá na lanovku!

Znovu a (snad) lépe

Závěr z předešlé prezentace mně přivedl k doplnění analýz z počátku semestru.

Předpokládaný nárůst počtu obyvatel v území

Prostupnost území, vzájemná poloha mostů

Spojení Holešovice <=> Karlín (mosty)

Následující skica potvrzuje myšlenku, které se držím od začátku, a to je "všesměrné" propojení Holešovic, Karlína a Štvanice.


Koncept

Koncept "kabel"

Koncept "kabel" - jednotlivá propojení (vlákna) se odpojují z hlavního svazku a napojují jednotlivé břehy i výškové úrovně. Nevýhodou je chybějící spojení Karlín <=> Štvanice, které je v rozporu z konceptem.

Chybějící spojení

Koncept "kabel" - variantní řešení

Důraz, který od počátku kladu na rozvoj Bubnů a Rohanského nábřeží mně dovedl k zamyšlení, že bych ve svých analýzách měl počítat i s obnovením Rohanského ostrova.

Rohanský ostrov

Tuto myšlenku jsem zohlednil v konceptu.



Koncept

Jako inspirace mi dále posloužil náš "počin" na workshopu v Podmokelském mlýně - jednoduchá lávka přes Zbirožský potok.

Stavba lávky

Koncept "stonek" - nepoužil jsem kládu, ale stonek, který lépe vystihuje zadání. 

Inspirace přírodou

Koncept "stonek"

Koncept "stonek"

Koncept "stonek"

 Zelená barva odpovídá listové barvě stonku. Jednotlivé články mají shodnou délku, která odpovídá zákonitostem přírody. V místech krčků jsou umístěny podpory.


Řezy

Závěr - je to krok kupředu, ale nakonec bude vše ještě úplně jinak - viz další příspěvek...

První obrázky

Situace

Pohled na Štvanici

Pohled od Karlína

Holešovický břeh

Bubenské nábřeží

Axonometrie a schéma konstrukce

Řez

Závěr – most je příliš široký. Plocha o šířce 12m a la pařížské mosty je zde za současných urbanistických souvislostí zbytečná. Takže to chce jít na to jinak...