A lanovka je tu!

Základní otázky na začátku

Trasa - nejjednodušší varianta

Nejjednodušší varianta je spojení Holešovic a Karlína se zastávkou na Štvanici.
V budoucnu je možno uvažovat případně o prodloužení buď ke stanici tramvaje v Sokolovské ulici nebo až na Vítkov, jak naznačuje druhá varianta.

Varianta s pokračováním po Argentinské

Třetí varianta zahrnuje propojení s Rohanským ostrovem. Ovšem takové spojení by pravděpodobně bylo nadbytečné.

Variant s napojením Rohanského ostrova

Pohled z Bubenského nábřeží

Bubenské nábřeží

Lanovka a pražské mosty

První varianta podoby stanic lanovky

Změna kurzu...

...střih!


A všechno je jinak... z mostu je lanovka. Za všechno "může" toto schéma:

Závěr - když se na to zpětně dívám, lanovka mnohem lépe vystihuje hlavní myšlenku spojování jednotlivých břehů. Takže hurá na lanovku!

Znovu a (snad) lépe

Závěr z předešlé prezentace mně přivedl k doplnění analýz z počátku semestru.

Předpokládaný nárůst počtu obyvatel v území

Prostupnost území, vzájemná poloha mostů

Spojení Holešovice <=> Karlín (mosty)

Následující skica potvrzuje myšlenku, které se držím od začátku, a to je "všesměrné" propojení Holešovic, Karlína a Štvanice.

Koncept

Koncept "kabel"

Koncept "kabel" - jednotlivá propojení (vlákna) se odpojují z hlavního svazku a napojují jednotlivé břehy i výškové úrovně. Nevýhodou je chybějící spojení Karlín <=> Štvanice, které je v rozporu z konceptem.

Chybějící spojení

Koncept "kabel" - variantní řešení

Důraz, který od počátku kladu na rozvoj Bubnů a Rohanského nábřeží mně dovedl k zamyšlení, že bych ve svých analýzách měl počítat i s obnovením Rohanského ostrova.

Rohanský ostrov

Tuto myšlenku jsem zohlednil v konceptu.

Koncept

Jako inspirace mi dále posloužil náš "počin" na workshopu v Podmokelském mlýně - jednoduchá lávka přes Zbirožský potok.

Stavba lávky

Koncept "stonek" - nepoužil jsem kládu, ale stonek, který lépe vystihuje zadání. 

Inspirace přírodou

Koncept "stonek"

Koncept "stonek"

Koncept "stonek"

 Zelená barva odpovídá listové barvě stonku. Jednotlivé články mají shodnou délku, která odpovídá zákonitostem přírody. V místech krčků jsou umístěny podpory.

Řezy

Závěr - je to krok kupředu, ale nakonec bude vše ještě úplně jinak - viz další příspěvek...

První obrázky

Situace

Pohled na Štvanici

Pohled od Karlína

Holešovický břeh

Bubenské nábřeží

Axonometrie a schéma konstrukce

Řez

Závěr – most je příliš široký. Plocha o šířce 12m a la pařížské mosty je zde za současných urbanistických souvislostí zbytečná. Takže to chce jít na to jinak... 

Statika poprvé

První statický výpočet v programu TRIMAS. Použitý materiál - beton.

Výsledné průřezy v jednotlivých místech konstrukce

Závěr – stojí to, ale lávku chci udělat raději ocelovou > je možné docílit subtilnější nosné konstrukce a lépe pracovat s dalším tvarováním mostovky.

Studium konstrukcí

A došlo na shánění potřebné literatury!


1/ Normy ČSN jsou v tomto případě doslova NUTNÉ zlo (otázka je, zda si vůbec zaslouží, abychom je nazývali literaturou…). Mostních konstrukcí se týká ČSN 73 6201 „Projektování mostních konstrukcí“ a také 75 2130 „Křížení vodních toků s komunikacemi“.


2/ Zajímavější jsou jistě následující dvě knížky, které leccos osvětlí. Vřele doporučuji, v papírové podobě je to sice příjemnější, ale dají se číst i na Google Books (viz odkazy):

Stress ribbon and cable-supported pedestrian bridges
Jiri Strasky / Thomas Telford, 2005

Kniha věnovaná statice lávek, jejímž autorem je světoznámý český mostař.

http://books.google.cz/books?id=d0ZI_Sw9gTkC&printsec=frontcover&dq=stress+ribbon+strasky&hl=cs&ei=IorWTJecFM_usgallaTYCA&sa=X&oi=book_result&ct=book-thumbnail&resnum=1&ved=0CDIQ6wEwAA#v=onepage&q&f=false

Footbridges
Ursula Baus, Mike Schlaich, Wilfried Dechau / Springer, 2008

Kniha obsahuje 90 příkladů lávek různých konstrukcí z celého světa.


http://books.google.cz/books?id=EVJE2TJ-eJkC&pg=PA6&dq=footbridges+book&hl=cs&ei=bonWTL2SKcjEswaP8sXuCA&sa=X&oi=book_result&ct=book-thumbnail&resnum=1&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=footbridges%20book&f=false


3/ Také jsem mezitím navštívil letošní Bienále v Benátkách, kde byl shodou okolností mostům věnován celý švýcarský pavilon, včetně perfektních dřevěných modelů.

Zpět k lávce > koncept

Závěr analýz je jasný - multifunkční velkoryse řešený veřejný prostor s elegantní, jednoduchou a jasně čitelnou konstrukcí zajištující propojení obou břehů i v případě povodně (Q100). Plně bezbariérový.

Tři spojení
(Holešovice <–> Karlín,
Holešovice <-> Štvanice,
Štvanice <–> Karlín)
se odráží v uspořádaní lávky i konstrukčním řešení

Napojení dvou výškových úrovní

Bubenské nábřeží - dnes

Bubenské nábřeží - výhled 

Bubenské nábřeží

Úprava náplavky na městské nábřeží s kamennou navigací

Odbočka... slepá?

pražské mosty

propojení břehů (Holešovice - Karlín)

Plnohodnotné napojení Štvanice na strukturu města vyžaduje bezpochyby více pěších spojení s okolím (Letná, Staré Město) než jen lávku mezi tržnicí a River City. Nicméně kromě nevlídného Hlávkova mostu a uvažovaných lávek by se jedním mohl stát také Negrelliho viadukt. Ten totiž po vybudování „Nového spojení“ a zrušení Masarykova nádraží (je prokazatelné, že jej opravdu můžeme postrádat) ztrácí smysl. Vlaky z hlavní trati do Kralup pojedou přes Holešovice na Hlavní nádraží. Trať do Dejvic je možné přesměrovat také na holešovické nádraží anebo možná úplně zrušit (nutná analýza). 

pražská železniční síť

Stačilo by tedy propojit Negrelliho viadukt se Štvanicí (schody, rampa, …?) a může fungovat jako perfektní spojení významných pražských parků – Vítkovem a Stromovkou. Nehledě na fakt, že kompletní zrušení železnice přes Bubny výrazně usnadní další kroky v tomto území.

New York - High Line Park

New York - High Line Park

Paris - Viaduc des Arts

Paris - Viaduc des Arts

Paris - Viaduc des Arts

Myšlenka konverze Negrelliho viaduktu se objevila na pražských Městských zásazích 2010. 
Autoři: Czech Develop (Tomáš Legner, Matěj Gogner)
http://www.czechdevelop.cz/web2/index.php?/verejne/konverze-negrelliho-viaduktu/